Ekologie druhu:
Třemdava bílá je vytrvalá bylina rostoucí zejména v jižní a střední Evropě a také v Asii a Číně. Na území České republiky se vyskytuje pouze v nejteplejších oblastech v Praze a jejím okolí, na jižní Moravě v oblasti panonika, v Českém středohoří, na Lounsku a Kladensku a ostrůvkovitě i v jiných teplých oblastech státu.
Třemdavu bílou najdeme zejména na slunných stráních a svazích, ve skalních žlebech a na lesních světlinách. Roste zejména v hlubších, neutrálních až zásaditých půdách s vyšším obsahem humusu, často v suťových kuželech pod skalami a v jejich blízkosti.
Třemdava bílá je statná bylina, dorůstající podle podmínek na stanovišti výšky 40–100 cm. Přímá nevětvená lodyha v dolní části s mnoha lichozpeřenými listy je zakončena bohatými hrozny růžových, tmavě žilnatých květů. Lichozpeřené listy jsou tmavě zelené, kožovité. Zejména v horní části lodyhy a na květech se nachází velké množství žláz, které uvolňují silně aromatické silice. Třemdava bílá kvete v květnu a červnu. Po odkvětu na lodyze až do podzimu zůstávají typické plody – tobolky.
V místech svého výskytu je ohrožována zarůstáním náletovými dřevinami, které třemdavu vytlačují na skalní okraje a nezarůstané plochy.
Ochrana:
Třemdava bílá patří mezi druhy chráněné podle Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Podle tohoto zákona a příslušné vyhlášky je zařazena mezi druhy ohrožené (§3). Ve stejné kategorii, mezi taxony ohrožené (C3), je zařazena i v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.
Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:
Zajímavosti:
Třemdava vylučuje silně aromatické silice, které voní po citrónech. Zejména za teplého a slunečného počasí se jich uvolňuje z rostlin velké množství a za vhodných podmínek mohou i vzplanout. Proto je třemdava bílá povařována za biblický hořící keř.
Třemdava je naším jediným zástupcem čeledi routovitých a je tak blízce příbuzná citrusům.
Silice, které třemdava uvolňuje, mohou při potřísnění pokožky za slunečného počasí vyvolat silnou fotochemickou reakci, která způsobuje poleptání pokožky a tvorbu mokvajících a dlouho se hojících puchýřů. Proto se doporučuje v létě chodit v porostech třemdavy bílé v dlouhých kalhotách.
Bílá se jmenuje třemdava podle barvy dřevnatého oddenku, který se v lidovém léčitelství používal při zažívacích potížích a proto střevním parazitům.
Použité podklady a odkazy:
Hoskovec, L. (2007): DICTAMNUS ALBUS L. – třemdava bílá / jasenec biely Dostupné z: http://botany.cz/…amnus-albus/, Občanské sdružení Přírodovědná společnost.
Hrčka, D. (2007): Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja. Botanická zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing, a.s. 244 s.
Atlas rostlin: Dictamnus albus L. Dostupné z: http://rostliny.prirodou.cz/…amnus-albus/, Přírodou.cz, o.s.
© All Rights Reserved.