BĚLOZÁŘKA LILIOVITÁ

Bělozářka liliovitá v přírodní památce Čimické údolí (foto: Pavel Rosendorf)
Bělozářka liliovitá v přírodní památce Čimické údolí (foto: Pavel Rosendorf)
Latinské jméno: Anthericum liliago L.
Čeleď: chřestovité (Asparagaceae)

Ekologie druhu:

Bělozářka liliovitá je teplomilný druh, který se vyskytuje na suchách vysluněných stráních a skalnatých svazích. Vyhledává zejména půdy s kyselou až neutrální reakcí v nížinách a středních nadmořských výškách. Areál rozšíření bělozářky liliovité zahrnuje část Evropy, oblast Malé Asie a severní Afriky. V České republice se vyskytuje pouze ve středních a severozápadních Čechách a její výskyt souvisí s teplejšími periodami postglaciálů, které byly vhodné k jejímu šíření z teplých jižních oblastí.

Bělozářka liliovitá je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem, ze kterého vyrůstají v přízemní růžici úzké a tuhé čárkovité listy. Květní lodyha dorůstá výšky 30–70 cm a je zakončena hroznem šestičetných bílých květů. Plodem jsou vejčité tobolky. Rostliny vykvétají v období od konce května do června a v některých lokalitách vytvářejí rozsáhlé porosty. Typickými lokalitami bělozářky jsou zejména okraje skal, menší sutě a řídké trávníky. Najdeme je ale často i na skalních římsách a ve skalních štěrbinách. Populace bělozářky liliovité na lokalitách bývají ohroženy zejména zarůstáním křovinami.

Bělozářka liliovitá v přírodní památce Čimické údolí (foto: Pavel Rosendorf)
Bělozářka liliovitá v přírodní památce Čimické údolí (foto: Pavel Rosendorf)

Ochrana:

Bělozářka liliovitá patří mezi druhy chráněné podle Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Podle tohoto zákona a příslušné vyhlášky je zařazena mezi druhy ohrožené (§3). Ve stejné kategorii, tedy mezi taxony ohrožené (C3), je zařazena i v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.

Potvrzený výskyt na území Prahy 8 po roce 2000:

  • přírodní rezervace Podhoří
  • přírodní památka Bílá skála
  • přírodní památka Bohnické údolí
  • přírodní památka Čimické údolí
  • přírodní památka Jabloňka
  • přírodní památka Zámky

Zajímavosti:

Bělozářka liliovitá se na některých lokalitách objevuje spolu s příbuzným druhem bělozářkou větevnatou. Obě však preferují jiné stanovištní podmínky. Zatímco bělozářka liliovitá je vázána na kyselé, případně neutrální substráty, bělozářka větevnatá roste pouze na bazických substrátech a v hlubších humóznějších půdách.

Galerie:

Použité podklady a odkazy:

Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR, 1. a 2. díl. Academia Praha, 1563 pp.
Dostál, J. a Kříž, J. (1989): Přírodou pražské botanické zahrady. Pražská botanická zahrada. 77 s.
Hrčka, D. (2013): Ohrožená pražská příroda: BĚLOZÁŘKA LILIOVITÁ (Anthericum liliago). Dostupné z: http://salvia-os.cz/…iovita-praha. Salvia o.s. – sdružení pro ochranu přírody.
Hrčka, D. (2007): Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja. Botanická zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing, a.s. 244 s.
AOPK ČR (2014): Výskyt druhu Anthericum liliago podle záznamů v ND OP. ISPOP – Portál informačního systému ochrany přírody. Dostupné z: http://portal.nature.cz/…z-public.php?….